Studující maminka

Už delší dobu se chystám na článek pro maminky, které by chtěly studovat vysokou školu. Na vysokou školu jsem se těšila už od základky. Ne, že bych byla takový "šprt", jen jsem měla svou představu, jaké to tam bude a co budu zažívat.
Před maturitou jsem si podala dvě přihlášky na VŠ uměleckého směru, přičemž na jednu mě nevzali nejspíše z důvodu toho, že prý původ mých prací je sporný (jsem trochu schizofrenní výtvarník :-D). Nicméně dnes, s odstupem, přiznávám, že jsem tehdy na malbu ještě neměla (možná ani teď).
Pak jsem začala pracovat a podala si přihlášku na žurnalistiku do Olomouce (dálkově), mezitím jsem však otěhotněla.
V r. 2007 se narodil Vilémek, a mě vysoká stále nedala spát.
Hledala jsem obory co se dají studovat dálkově a zároveň mají předměty které by mě bavily (výtvarka ;-)).
Takže má první rada pro maminky, které chtěji studovat:
nedívejte se na obor, ale na předměty
je jasné že když vám nejde matika, budete se zbytečně trápit a tím spíše, se vším tím pressem v podobě přebalování, vaření aj. školu nedoděláte. Zaměřte se proto na obor, o kterém už něco víte a nebudete se muset (tolik) učit.
studovat se dá dálkově
studium je většinou jedno odpoledne (14-19hod.) v týdnu
ne všechny zkoušky, zápočty jsou jako u maturity, nebojte se
za zkoušku nic nedáte, a bakalářské studium se dá dodělat i za 4 roky ;-)
zjistěte si informace
co nejvíce o studiu, rychle se snažte pochopit kreditový systém, volejte na studijní oddělení a komunikujte s učiteli
nebojte se spolehnout na vaše blízké
i když Vám manžel může připadat, že o děti ani pohledem nezavadí (není můj případ), je možné, že jakmile mu řekněte o škole, velice rád pomůže, můj muž ročního Vilíka během školy hlídal (a to jsem ještě dost kojila), a pak když jsem se učila ke státnicím, si bral oba kluky na dlouhé procházky ven. Stejně tak mi pomáhala téměř celá rodina (i tchýně) Děkuji <3

Co se týče učení
většina předmětů mi byla blízká, takže sjem se TOLIK učit nemusela (jak někteří strašili), některé zápočty byly formou seminárních prací (je třeba dodržovat stylistické normy-nejsou to seminárky jako ze ZŠ)
hodně materiálů nám bylo poskytnuto z vyšších ročníků (učitelé o tom neradi slyší) , naopak někteří vyučující materiály/přednášky sami posílali
a o zbytek se postrala knihovna

Lidé
zase je to o komunikaci, seznámila jsem se s novými lidmi ( po roce doma s miminem příjemné osvěžení-tenkrát jsem nepracovala)
většina vyučujících byla bezvadná, bohužel v celém "systému" na nás neměli tolik času a nic "nového" jsem se nedozvídala

To je asi vše co mě ke studiu napadá, státnice jsem měla v prvním řádném termíny v srpnu a větší trému jsem snad nikdy neměla. Jedna osoba, mi říkala, že se nemám bát, že tam budou 3 andělé. Jaké to bylo překvapení, když jsem vešla do místnosti, a tři učitelky byly celé v bílém! (bylo horko, ale i tak) Nakonec mi pomohly právě ony.